Zimní ozdravný pobyt - Výprava po stopách "Yettiho"

Pardubické chaty

Pondělí 11. 3. 2019

Ráno jsme se všichni sešli, jen autobus nám trochu zaspal, a proto jsme již byli nedočkaví, ale i tak jsme celou cestu vydrželi sedět a těšili se na dobrodružství, které nás čeká. Naštěstí jsme i přes to dorazili na místo určení :-)
 
Hned po příjezdu na nás čekala zeleninová polévka a vepřové na smetaně s knedlíkem.
 

Po krátkém poledním klidu jsme se odebrali na svah. Sněhu je tu dost a navíc i celé odpoledne nám vytrvale sněžilo.

 
 
Naši instruktoři jsou Petra a Zdeněk. Jsou na nás moc hodní a mají velkou trpělivost. Po rozdělení do tří družstev jsme někteří začali zkoušet, co vlastně lyže umí a jak je donutit, aby jeli tam, kam chceme nebo spíš nejeli pořád někam, kam vůbec nechceme. No, zkrátka nás bylo pár, kteří je na nohou měli zcela poprvé, tak se není čemu divit. Chvíli to vypadalo, že nám dojdou síly, ale my se jen tak něčeho nezalekneme a už vůbec nejsme zvyklí něco vzdávat, a proto se všichni naučili vyšlapat kopeček, plužit dolů a zastavit. Což byla vstupenka na vlek! I úplní začátečníci ji do konce odpoledne získali.
 
Jiní si začali vylepšovat techniku a pilovat obloučky. A dokonce se našli i tací, kteří dostali povolení jezdit samostatně s Diankou a brousit jen úplné drobnosti k dokonalosti :-)
 
Po výborné kuřecí roládě s bramborem, okurkou a rajčátky nás čekal úkol - najít části dopisu, poskládat ho a přečíst. Zjistili jsme, že nedaleko se nedávno objevila neznámá stopa. Domníváme se, že by mohla patřit sněžnému muži jménem YETTI. Vydali jsme se na dobrodružnou výpravu po jeho stopách. I když se některým z nás večer začalo stýskat, přeci jen dobrodružství nás láká, a tak jsme nechali vzpomínky na Vás doma po chvilce stranou.
 
 
Po osprchování už na nás čekala teploučká postýlka a myšlenky na něco krásného. Možná jste už slyšeli, že když někde spíte první noc, tak sen se Vám může splnit. A to stojí za zkoušku. Paní učitelka přečetla celé tři kapitoly z knihy, než i poslední z nás usnuli, ale poté již všichni spali klidně až do rána. Jen venku řádil velký vichr a WIFI připojení šlo tudíž spát společně s malými dobrodruhy.
 
Více fotografií naleznete ve fotogalerii :-)
 

Úterý 12. 3. 2019

Vstávali jsme s dobrou náladou. Možná proto, že venku tak krásně svítilo sluníčko.
Po vydatné snídani, na které si každý vybral to, co má rád - párky, sýr, cereálie nebo marmeládu, jsme se opět vrhli na lyže.
Po pár pádech na vleku již úplně všichni jezdíme nahoru a plužíme dolů.
Zvládáme to samostatně. Instruktoři nám jen dávají cenné rady a také nás chválí, protože je za co :-)
 
Zdravíme Vás domů!
 

 
Po obědě jsme si přečetli poštu od Vás a KONEČNĚ jsme mohli jít nakupovat.
Zatím jsme všichni moc hodní a chováme se kamarádsky. Jen občas si něco zapomeneme uklidit, a pak to hledáme :-)
 
Na odpoledním lyžování jsme rozjeli pořádný slalom. Počasí nám stále přeje. Posuďte sami.
 
 
Jezdíme tak rychle, že už někdy umíme vytvořit na soukromém vleku i skutečnou frontu :-)
 
Posíleni karbanátkem a opečenými bramborami se zeleninovým salátkem jsme zamířili do vířivky. Tu jsme si tedy skutečně užili a po nás, ať přijde potopa!
Další den je za námi, usnuli jsme vyčerpáni ještě lépe než včera. Dobrou noc a sladké sny i Vám domů....
 
Nahlédněte do fotogalerie, jen pozor, nové fotografie naleznete přidané na konci.
 

Středa 13. 3. 2019

 
Dnes nás probudily černé mraky, tak jsme se trochu obávali, že bude v tom lepším případě sněžit a v tom horším pršet. Nestalo se ani jedno. Naopak přes mraky začalo vykukovat sluníčko. Což bylo velké štěstí, protože nás třetí kritický den čekala výprava na Yettiho. Naše kroky vedly do blízkého lyžařského centra U ČÁPA. Cesta byla náročná, ale zvládli jsme ji, i když některé z nás opravdu bolely nohy.
Za odměnu nás čekalo hřiště i lesopark.
 
 

Dobrovolníci vyšplhali i na rozhlednu. Nahoru vedlo 97 schodů.

Cestu zpátky jsme si zkrátili přes zasněžené pole a lány. No, řekněte, není to jako v pohádce. Nechtěli byste tu být s námi :-)
 
 
Dokonce jsme opravdu nalezli pár stop, které vypadali cizí a nenašli jsme je v průvodci od paní učitelky, tak si myslíme, že by mohli být sněžného muže. Každopádně jsme si jistí, že jsme rozpoznali stopy srnky, srnce a dokonce i divokého prasete.
 
 
Po náročném dopoledni nám velkou radost udělal řízek s bramborovou kaší a okurkovým salátem. O poledním klidu jsme si nakoupili, co jsme potřebovali a přečetli poštu, za kterou moc děkujeme.
Odpoledne jsme si užívali zimní radovánky před chatou. Koulovali jsme se, bobovali a stavěli Yettiho ze sněhu.
Po svačině jsme si dali usušit všechny věci a uklidili si pokoje. Paní učitelka zkontrolovala pytle se špinavým prádlem a obodovala pokoje.
 
Na večeři jsme si dali špagety. Večerní program byla různá stanoviště - trénink střelby na Yettiho, kresba Yettiho, skákání po jeho stopách a bloudění ve tmě. Za odměnu nám paní vedoucí chaty pustila Krkonošské pohádky. Pak už jen sprcha, zuby a zasloužilý spánek.
Je to neuvěřitelné, ale zítra nás již čeká poslední den na lyžích.
 
Více ve fotogalerii :-) Dobrou noc a sladké sny i Vám!
 
 

Čtvrtek 14. 3. 2019

 
Ráno byla mlha. Dnes se zdálo, že bude opravdu vlhko a mrazivo. Po vydatné snídani jsme se připravili na lyže. Přeci jen pršet ani sněžit nezačalo, a tak jsme rozjezdy na odpolední závody zvládli nepromáčení ustát. Zdeněk nám postavil i super skokánek.
 
 
Jen nás mrzelo, že jsme se museli ráno rozloučit s Lukášem, který večer dostal teplotu, a mamka s taťkou si pro něj raději přijeli. Věříme, že doma si odpočine a všechny bacily zažene. Zdravíme Tě domů Luky, chyběl si nám!
 
Na oběd nás čekala omáčka s hovězím masem, abychom z něj nabrali pořádnou sílu.
Po odpoledním klidu nám na svahu Péťa se Zdeňkem postavili dráhu a vysvětlili pravidla našeho "OBŘÍHO SLALOMU".
 
 
Každý z nás měl dva pokusy a paní učitelka si zapsala naše časy s tím, že počítala ten lepší pokus. Jak už to na závodech bývá. Počasí se rozhodlo, že nám nic nedá zadarmo a sjezd nám ztíží, co nejvíc to půjde. Sníh byl dost mokrý, těžký a navíc sněžilo. I přesto jsme všichni zajeli velice hezké časy :-)
 
 
No, pak už jen zbývalo posledních pár chvil na lyžích, než je půjdeme zabalit.
Tak jsme si ty chvilky společně užili na skokánku nebo jízdou v hadovi.
 
 
Po návratu do chaty jsme si dali sušit věci a to ostatní jsme začali pomalu balit domů.
K večeři jsme měli ovocné knedlíky s kakaem a šlehačkou. Byly tak rychle pryč, že paní učitelka nás nestihla ani vyfotit. A čokoládu jsme měli až na nose.
 
Nezbývalo nic jiného, než vyslechnout si závěrečné hodnocení celého pobytu a slavnostní vyhlášení nejčistšího pokoje i nejrychlejšího sjezdaře.
 
 
Na oslavu jsme zatrsali na discu, zahráli si stolní fotbálek nebo navštívili ještě jednou vířivku. Každý si totiž zábavu představuje trochu jinak, tak proč si ji nedopřát, když jsme byli celou dobu tak hodní a stateční.
 
Těsně před večerkou nás ale čekalo ještě jedno nečekané dobrodružství. V celém dalekém širokém okolí vypadl proud a na dost dlouho. Trochu jsme se lekli, tak jsme raději při četbě rychle usnuli....
 

Pátek 15. 3. 2019

 
Hurá, jedeme domů. Po snídani dobalíme poslední věci a autobus budeme vyhlížet na devátou hodinu. Snad to tentokrát zvládne. Připravte nám dobrý oběd, pochvalu, uši na vyslechnutí zážitků a naši VLASTNÍ postýlku.
 
Předpokládáme, že před školou budeme okolo 11. hodiny.
Těšíme se na Vás.